Po dinosauří "barevné fantazii" z posledních dvou týdnů (kompletní kolorace svrchnojurského troodontida anchiornise viz např. zde: http://news.nationalgeographic.com/news/2010/02/photogalleries/100204-dinosaur-true-color-full-body-pictures/#025814_600x450.jpg ) se vraťme poněkud více na zem. A to navíc doslova. Nová australská studie totiž odhaluje, že dnes dobře známí nelétaví ptáci se zakrnělými křídly byli v době vlády neptačích dinosaurů ještě aktivními letci.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/834729-ptaci-ztloustli-po-vyhynuti-dinosauru.php

Jak se zdá, rok 2010 nezůstane po super-úspěšném loňském roce příliš pozadu, tedy alespoň co se počtu nově popsaných dinosauřích rodů týče. Vypovídá o tom fakt, že již za první měsíc vyšly popisné studie několika neptačích dinosaurů a pár jich bylo také předběžně "oznámeno". Na ty nejzajímavější dva objevy se nyní v krátkosti zaměříme.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/833639-opet-novi-dinosauri.php

Dnešní příspěvek prostě nelze začít jinak než bombastickými frázemi. Nový výzkum, o němž pojednává, je totiž do značné míry převratný a splňuje dávné přání všech zájemců o dinosaury již od jejich vědeckého objevení před téměř dvěma stoletími. I přes značný pokrok v zavádění moderních technologiií do paleontologického výzkumu posledních dekád dosud platil předpoklad, že některé věci u miliony let starých organismů nebudeme znát nikdy. Jednou z nejhouževnatějších záhad bylo přitom bezpochyby zbarvení dinosaurů. Z běžně objevovaných fosilních pozůstatků lze vyčíst přibližný tvar těla, ze vzácných otisků kůže či peří někdy také struktura tělesného pokryvu, dosud však nebyla známa žádná stopa po původních dinosauřích barvivech. To se změnilo až s nástupem roku 2010.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/832855-poprve-v-historii-zname-dinosauri-zbarveni.php

Mezi nejzajímavější objevy z oblasti dinosauří paleontologie patří bezpochyby také ty, které nás informují o ekologii a životě dinosauřích populací v závislosti na jejich vzájemných interakcích i na okolním životním prostředí. Nový výzkum z Číny přináší právě jedno takové "okno" do světa vzdáleného celých 160 milionů let. Značně překvapivým závěrem je, že mnozí menší teropodi mohli doplatit na příliš velkou hmotnost svých sauropodních příbuzných. Zahynuli totiž možná doslova v jejich stopách.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/831684-dinosauri-v-bahne-a-popelu.php

Mezi největší dnes známé sauropodní dinosaury, a tím i největší suchozemské živočichy všech dob patřil bezpochyby také sauropod Paralititan stromeri, popsaný v roce 2001 ze souvrství Baharíja v Egyptě. Paralititan ("titán od přílivu") byl obří titanosaur, žijící asi před 94-98 miliony let (na počátku svrchní křídy) ve stejných ekosystémech jako obří teropodi Spinosaurus a Carcharodontosaurus. Je možné, že tito dravci příležitostně lovili zesláblé jedince nebo mláďata obřího sauropoda. Zkameněliny tohoto dinosaura byly prvními pozůstatky čtvernožce, které paleontologové z tohoto souvrství získali od roku 1935.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/831268-opomijeny-gigant-z-afriky.php

Zhruba za půl roku (11. července) uplyne rovných 45 let od objevu jednoho z nejzáhadnějších velkých teropodů vůbec – mongolského deinocheira. Tento dinosaurus byl objeven v roce 1965 polskou paleontoložkou Z. Kielan-Jaworowskou během jedné ze slavných polsko-mongolských expedic do pouště Gobi. Bohužel jediné, co se z tohoto zvířete zachovalo, jsou masivní kosti jeho předních končetin. Právě ty druh Deinocheirus mirificus proslavily i mezi laickou veřejností. Měří totiž bezmála 2,5 metru (dle jiných informací až 2,7 m) na délku a drápy jsou dlouhé téměř 30 centimetrů. Fotografie, nákresy a repliky těchto obřích "rukou" jsou dnes ozdobou knih i muzejních expozic po celém světě. O samotném deinocheirovi toho však stále mnoho nevíme.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/830592-strasne-ruce-z-mongolska.php

V jednom ze starších příspěvků jsem popisoval hlavní vědecké omyly, kterých se dopustili tvůrci amerického megahitu Jurský park (Jurassic Park, Universal, 1993). Obdobou "jépéčka" však byl ve své době také geniální snímek Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955. Tento snímek stál u počátku mé fascinace pravěkem a je dodnes jedním z mých nejoblíbenějších filmů. V tomto ohledu jistě nejsem sám, vždyť tento československý trikový snímek zvítězil na několika filmových festivalech a stal se pod upravenou verzí velmi oblíbeným i ve Spojených státech a západní Evropě. Na svou dobu nabízel směs několika lákavých prvků, jakým byly dechberoucí trikové efekty, velmi zajímavý děj a v neposlední řadě také umělecký prožitek. V tomto ohledu se naší produkci nevyrovnal ani moderní Jurský park, stavěný primárně na komerční úspěch.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/829980-paleontologicke-omyly-v-ceste-do-praveku.php

Jak je obecně známo, dinosauři vznikli před téměř nepředstavitelně dlouhou dobou. Ta činí asi 235 milionů let (střední trias) a můžeme si ji představit asi tak, jako 9200 let vůči lidskému životu o délce 70 let – ovšem v podobě jediného dne. Dinosauři jsou pro nás tedy nesmírně starobylou skupinou. Jsou jí i přesto, že s námi sdílí dnešní ekosystémy v podobě deseti tisíc druhů létajících opeřenců. Sotva si představit něco staršího (nezajímáte-li se o trilobity nebo archebakterie). Avšak i dinosauři měli své přímé předky, kteří prožívali svá drobná osobní i evoluční dramata v době plné drastických změn podnebí a přírodní rovnováhy na ohromné triasové Všezemi. O jaké tvory že to vlastně šlo?

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/829299-predkove-dinosauru.php

Jak už to tak bývá, na konci kalendářního roku se vždy hodně bilancuje. Pro mne osobně byl rok 2009 velmi úspěšným obdobím, kdy mi například vyšla první kniha – Úžasný svět dinosaurů (nakl. Triton, oficiálně 29. květen 2009) a také jsem měl možnost podívat se jako dobrovolník na vykopávky ve svrchnokřídovém souvrství Hell Creek v americké Montaně (28. 6. – 15. 7. 2009). Zejména tyto dvě události dělají pro mne osobně uplynulý rok nezapomenutelným (nemluvě o dalších aktivitách; například množství článků v časopisech, přednáškách, příležitostných rozhlasových rozhovorech apod.).

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/828525-jaky-byl-rok-2009-v-dinosauri-paleontologii.php

Jako poslední příspěvek letošního roku jsem měl v plánu sepsat krátké zhodnocení právě oněch uplynulých 365 dní z hlediska dinosauří paleontologie (bude následovat), nicméně ještě před tím krátce k novému, velmi zajímavému objevu. Tím je zjištění, že opeřený dromeosauridní teropod rodu Sinornithosaurus možná disponoval jedem, kterým si nejspíš pomáhal v usmrcování kořisti. Pokud se v budoucnu tento závěr potvrdí (zatím jde spíše o dobře podloženou spekulaci), dostane se jakéhosi "zadostiučinění" tvůrcům Jurského parku. Jejich filmový Dilophosaurus totiž plival na nešťastné osazenstvo parku (především pak počítačového experta Nedryho) chuchvalce jakési jedovaté látky. To je pochopitelně jen fantazie scénáristů, nicméně v případě malého čínského dravce by přítomnost jedových žláz mohla být realitou.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/828162-mel-spielberg-nakonec-pravdu.php