V nadpisu je vlastně řečeno vše. Zbývá jen dodat jméno, místo a čas. Takže Tyson Gay (USA), při americkém mistrovství v oregonském Eugene včera večer, větrný čas 9.68 s! Za neregulérní podpory větru 4,1 m/s dokázal americký sprinter překonat o setinu sekundy nejrychlejší čas všech dob (zaběhnutý za jakýchkoliv podmínek), který od dubna roku 1996 držel barbadoský sprinter Obadele Thompson. Průměrná rychlost nového rekordního běhu činí 10,33 m/s – 37,19 km/h. Regulérní světový rekord se však za posledních dvanáct let výrazně posunul a nyní je již pouhé 0.04 s za novým "absoluťákem". Více viz:

http://www.iaaf.org/OLY08/news/kind=100/newsid=45539.html

http://www.atletika.cz/Default.aspx?section=3&server=1&article=8701

První tetrapodi, tedy (druhotně) suchozemští čtvernožci, vznikli z pokročilejších lalokoploutvých ryb v období pozdního devonu (konec starších prvohor, asi před 380-365 miliony let). Dlouho byla jejich evoluce interpretována na několika málo fosíliích, mezi nimiž hrály prim grónské rody Ichthyostega a Acanthostega, které se od sebe výrazně nelišily (zajímavé je, že byly vybaveny 7 a 8 prsty na končetinách, resp.). Interpretace přechodu obratlovců na souš - kvalitativně nesmírně důležitého evolučního kroku – tak byla poměrně informačně chudá. Teprve nálezy od počátku 90. let poněkud zpřesnily a rozhojnily naše znalosti o prvních pionýrech souše s vnitřní kostrou. Jedním z nejlepších příkladů je Ventastega curonica, objevená v Lotyšsku roku 1994. Teprve v současné době však byla rekonstruována téměř celá kostra a je tedy možné vyvozovat sofistikovanější závěry. Ventastega je podle švédských paleontologů, vedoucích zmíněný výzkum, blíže příbuzná nedávno popsanému rodu Tiktaalik a zmiňované akantosteze, než rodu Ichthyostega. Ta tedy zřejmě představuje jakousi vedlejší, slepou vývojovou větev prvních tetrapodů. Celkový nástin vývoje nejstarších čtvernožců tak dostává nové impulzy a zdá se, že šlo o mnohem komplikovanější a spletitější proces, než se dříve předpokládalo (což je ostatně typické pro celý paleontologický výzkum). Vyvstává mnoho dalších otázek, které budou muset být ještě zodpovězeny, například kolik slepých vývojových linií vedle sebe paralelně existovalo na konci devonu.

http://news.nationalgeographic.com/news/2008/06/080625-tetrapods.html

http://www.sciencedaily.com/releases/2008/06/080625140643.htm

Tak to mám už konečně – s definitivní platností - za sebou. Tedy myslím promoci, a tím i jednu celou životní etapu. Tou bylo magisterské studium na PdF Univerzity Hradec Králové. Včera jsem převzal diplom a alespoň na jeden den získal pocit, že se něco významného v mém životě změnilo. Je-li to tak, ukáže až blízká budoucnost. Je to však každopádně příjemné završení několika let relativně bezstarostného studentského života (s výjimkou různých, především však státních, zkoušek). Právě ty státnice byly prubířským kamenem celého studia a důvodem, proč si celého pompézního slavnostního ceremoniálu opravdu vážím. Tak teď už jen to doktorské a pak habilitace :-) Gaudeamus, igitur...

Dnes také vychází letní speciál Světa s mým skromným článečkem na pouhou jednu tiskovou stranu. Pojednává o reáliích Atlantidy, bájného ostrova/kontinentu, který se měl "propadnout pod hladinu moře" asi před 9 600 let... Jako vždy, hezké počtení vinšuji.

Ze serveru http://www.atletika.cz/:

Porota pěti sportovních vědců a fyziologů vybírala ze 79 aktivních sportovců, kteří ve svém oboru patří i z dlouhodobého pohledu k absolutní špičce. Adepty hodnotili z několika pohledů jako je rychlost, vytrvalost, koordinace, síla a porovnávala je s mírou jejich úspěšnosti.  Český desetibojař uspěl nejen v porovnání se svou atletickou konkurencí, ale i napříč všemi sporty.

Na dalších příčkách se v první desítce umístili basketbalista LeBron James, boxer Floyd Mayweather, hráč amerického fotbalu LaDainian Tomlinson, tenista Roger Federer, hokejista Sydney Crosby, překážkář Liou Siang, sprinter Jeremy Wariner, fotbalista Ronaldo Moreira a baseballista Alex Rodriguez.

Mezi nejlepší se překvapivě nedostalo několik známých jmen, např. golfista Tiger Woods. Vysvětlením je, že hráči golfu údajně nesplňují nároky na všeobecnou sportovní zdatnost. Podobně neuspěl ani jeden z nejlepších amerických plavců všech dob Michael Phelps, protože plavci si nevedou tak dobře mimo vodu. Mezi nejlepší se neprobojovali ani vytrvalostní sportovci nebo cyklisté. I oni jsou prý příliš jednostranní.

Tak ještě aby letos Roman obhájil desetibojařské zlato v Pekingu. A co se týče té nebohé žirafy:

http://scienceblogs.com/tetrapodzoology/2008/06/killing_giraffes_on_roads.php#more

Přeji hezký začátek nového týdne – co nevidět tu budou další žhavé novinky staré miliony let!

Chápu, že už to začíná být unavující, nicméně opět vychází časopis s mými články (onen třetí pořadí). Takže jen upozornění pro případné zájemce (rozhodně ne laciná reklama, ostatně za ni nejsem nijak placen :) Časopis Příroda s podtitulem "Wildlife" (číslo na červenec-srpen 2008) vychází oficiálně dnes a bude k dostání na všech větších stáncích. Na titulní straně časopisu dominuje v krásné kompozici modrá voda a sympatická, byť poněkud nebezpečná paryba. Vevnitř 116-ti stránkového, krásnými fotografiemi nabitého časopisu, jsou mj. i mé dva články. Jeden s tématem "velikostních rekordů živočišné říše", druhý v rámci seriálu o "živoucích fosíliích" pojednává o zajímavém archaickém plazovi hatérii novozélandské. Další mé články budou i v příštích číslech jak Přírody, tak i Světa a již avizované Živé Historie. Tedy račtěž k trafikám, neb čas nám kvačí.

Dodatkem ještě odkaz na článek z webu NatGeo, pojednávající o nové studii, která se snaží vysvětlit velká vymírání fanerozoika působením kolísání mořské hladiny v průběhu času: http://news.nationalgeographic.com/news/2008/06/080617-sea-change-extinctions.html

Nedávno oznámený objev nové, údajně velmi bohaté lokality v Hanksville v Utahu se zdá být příslibem pro budoucí vykopávkové sezóny. Svrchně jurská fauna (asi 150 – 145 milionů let BP), charakteristická mj. gigantickými sauropody je public relation celého Morrisonského souvrství. Novým, slibným segmentem tohoto souvrství je právě Hanksville-Burpee Quarry. Zatím byli na této lokalitě identifikováni nejméně dva teropodní dinosauři, čtyři sauropodní obři a pravděpodobně také ptakopánvý stegosaurid. Výzkum v této vykopávkové sezóně vedou vědci z Burpee Museum of Natural History v Rockfordu, stát Illinois. Podle mínění paleontologa Matthewa Bonnana je lokalita (dno někdejšího říčního toku) dosud neotevřenou pokladnicí fosílií, jejichž sběr a popis zabere nespočet dalších sezón. "I kdyby snad nebyl popsán žádný nový druh dinosaura, se současnými technologiemi bude výzkum beztak velmi přínosný a podnětný. Budeme se na fosílie dinosaurů dívat novýma očima", uvedl Bonnan. Vedle dinosaurů lokalita obsahuje také zkamenělé kmeny stromů, jakési hrabané otvory (možná nory) a spoustu dalšího fosilního materiálu.

http://news.nationalgeographic.com/news/2008/06/080617-utah-dinosaurs.html

http://ap.google.com/article/ALeqM5jcOemdVzNco4lY1LhYi_S_tyycQwD91BOIOG0

V neděli, 15. 6. 2008, zemřel slavný tvůrce vizuálních filmových efektů, oceněný čtyřmi prestižními Oskary, pan Stan Winston. Zemřel po sedmiletém boji s rakovinou ve věku 62 let ve svém domě v Malibu (Kalifornie). Winston se zapsal do podvědomí veřejnosti například jako tvůrce mechanických modelů dinosaurů pro všechny "Jurské parky". Také díky jeho práci se nastartovala nebývalá vlna zájmu o dinosaury a paleontologii po premiéře prvního dílu v roce 1993. Winston pracoval celých 40 let a do poslední chvíle se podílel na nových projektech. Jeho práce bude navždy patřit ke zlatému fondu kinematografie (a neoficiálně také v popularizaci "dinosauří paleontologie").

http://latimesblogs.latimes.com/entertainmentnewsbuzz/2008/06/stan-winston-de.html 

http://en.wikipedia.org/wiki/Stan_Winston

Možná jsem již dříve zmiňoval, že mé články se kromě již klasického Světa začnou nyní objevovat i v dalších dvou časopisech – Živá historie a Příroda (první jmenovaný již dnes vyšel, druhý vychází v pátek 20. 6.). Nelze je než (opatrně) doporučit, a to jistě ne pouze kvůli vlastním článkům :-) Takže dost zírání do monitoru a vzhůru k trafice (nebo k mailu, rád zašlu články ve formě pdf).

http://www.zshare.net/download/136630484eb2d86a/ 

Retrospektivně se nyní zdá téměř neuvěřitelným fakt, že do včerejšího dne nikdo neběžel na našem území trať 110 metrů překážek pod 13 sekund. Na tradičním atletickém mítinku Zlatá tretra (Golden Spike) Vítkovice byl včera (12. 6.) mezi mnoha skvělými výkony i třemi českými rekordy skutečným zlatým hřebem světový rekord na nejprestižnější překážkové trati – "stodesítce překů". Trať se 106,7 cm vysokými "plůtky" patří k nejtechničtějším vůbec, a tak každý světový rekord je skutečně úžasným výkonem. Včera byl dva roky starý rekord Číňana Liu Xianga z Lausanne nečekaně překonán teprve 21-letým Kubáncem Dayronem Roblesem. Nová hvězda této disciplíny zářila už v hale druhým nejlepším časem na 60 m. překážek (7,33 s). K překonání rekordu Colina Jacksona Roblesovi mnoho nechybělo, počkat si ale musel až na závod v českém prostředí. Přes ne právě ideální podmínky (relativní chladno, podpora větru jen 0.9 m/s) proletěl Robles celou trať za 12,87 s, čímž ukrojil jedinou setinu sekundy ze stávajícího svěťáku (průměrná rychlost 8.547 m/s – 30.77 km/h). Záměr pořadatelů – aby byl zaběhnut první čas pod 13 sekund na našem území – byl tedy vrchovatě splněn. Jedná se o první mužský sprinterský světový rekord na našem území vůbec! U světového rekordu na 110 m. př. tak bude od nynějška záznam Ostrava (CZE), je však otázkou, na jak dlouho... Za zmínku stojí také senzační vyrovnání českého národního rekordu na této trati překážkářem Petrem Svobodou (13,48 s).

O "zázračných" momentech atletiky také v mém článku, který vyšel v časopise Svět před třemi týdny (číslo 6/08). 

Více informací zde: http://www.sport.cz/clanek/131318-na-zlate-tretre-padly-dva-svetove-rekordy-a-jeden-cesky.html