Vážení pravidelní čtenáři, stejně jako toliko náhodní návštěvníci tohoto blogu – dovoluji si vám všem oznámit, že moje první a zatím také jediná kniha Úžasný svět dinosaurů se ke dnešnímu dni proměnila z elektronické podoby ve vytištěnou realitu. Jako nejspíš každý autor jsem na své dítko pochopitelně velmi pyšný, přestože jsem si dobře vědom možných drobnějších nedostatků, kterým se bohužel při tvorbě v tomto "žánru" neubráníte. Na druhou stranu si však také myslím, že kniha obsahuje dostatečné množství nových a poměrně málo známých údajů, které jistě obohatí fantazii i znalosti všech čtenářů od 4 do 122 let.

Více zde: http://dinosaurus.bloguje.cz/790033-nova-dinosauri-kniha-je-tu.php

Milí, trpěliví a nanejvýš tolerantní čtenáři, po delší době se na stránkách blogu opět dostávám k připomínce subjektivně významných výročí. Vězte však, že ani v případě dnešních dvou zmiňovaných dat se příliš neodchýlíme od tématické linie obvyklých příspěvků. Jedno výročí je totiž spjato s dinosauří paleontologií, druhé pak s českou atletikou.

Více zde: http://dinosaurus.bloguje.cz/789574-vyroci-spojene-s-perim-a-potem.php

Přestože hlavním pramenem poznání o vzhledu dávných organismů jsou jejich kostry či otisky tělních schránek, pro pochopení způsobu života vyhynulých živočichů jsou často ještě lepší pomůckou jejich fosilní stopy (zde myšleno zejména otisky chodidel). Zkamenělými otisky končetin neptačích dinosaurů i jiných vyhynulých organismů se zabývá paleoichnologie. Bez poznatků tohoto vědního (pod)oboru bychom neměli k dispozici potřebné údaje k rekonstrukci stylu chůze, celkového držení těla nebo třeba rychlosti pohybu již dávno nežijících tvorů. Dnes známe poměrně značné množství takových fosilních stop z mnoha míst světa, mnohdy se přitom nachází i ve velkém počtu.

Více zde: http://dinosaurus.bloguje.cz/789365-stoparem-davnoveku.php

V minulém článku jsem se zaměřil na ryze "evropské" dinosaury. V samotném textu však bylo naznačeno, že skutečnými perlami dinosauřího fosilního záznamu se mohou chlubit především jiné kontinenty. Jedním z nich je bezpochyby Jižní Amerika a na jejím území především "fosilní pokladnice" Argentina. Argentinští dinosauři jsou pojmem, který již od počátku 90. let doslova hýbe světem paleontologických nadšenců a odborníků. Přestože pozůstatky dinosaurů jsou známé například také z Brazílie (18 rodů), Uruguaye (4) nebo Chile (1), Argentina je v tomto ohledu zcela nedostižná. Dnes je dokonce třetí zemí na světě v počtu popsaných validních rodů dinosaurů (za Čínou a USA, které však mají několikanásobně větší rozlohu). Počet popsaných rodů neptačích dinosaurů z Argentiny se již dnes pohybuje kolem 80, přitom mnoho dalších ještě na své objevení teprve čeká...

Více: http://dinosaurus.bloguje.cz/788103-zkamenela-bonanza-dalneho-jihu.php

V roce 2007 způsobila ve vědeckém světě poprask zpráva, že týmu americké paleontoložky Mary Higby Schweitzerové ze Státní univerzity v Severní Karolíně se podařilo izolovat protein kolagen z fosilní kosti tyrannosaura, staré ohromujících 68 milionů let. Pro vědeckou veřejnost však tato informace představovala velkou neznámou a značná část paleontologů i biochemiků vůči ní zaujala odmítavé a skeptické stanovisko. Hlavními protiargumenty oponentů pak bylo zejména neuvěřitelné stáří proklamovaných organických látek a dále pravděpodobnost kontaminace recentním biologickým materiálem (o tomto tématu více také můj článek z časopisu Svět, číslo 10/2007: http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/DINO.pdf).

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/785263-dalsi-dinosauri-proteiny.php

Problematika do třetihor přeživších (v tomto článku vždy míněno "neptačích") dinosaurů rozhodně není nového data. O možném přežití dinosaurů nejen do paleocénu (nejstarší epochy třetihor, před 65,5 až 55,8 Ma) ale dokonce až do kvartérní současnosti ostatně psal již Arthur Conan Doyle ve svém doslova nadčasovém "Ztraceném světě" z roku 1912. Vědecky však tato možnost dlouho přijímána nebyla. Z jasných důvodu je dodnes výrazná většina paleontologů přesvědčena, že hranice K-T (křída-terciér), kterou klademe do doby před asi 65,5 miliony let, byla pro všechny dinosaury definitivním koncem. Přežít neměl ani jeden a pokud snad ano, ve třetihorním světě se měl ohřát jen velmi krátce. Je jistě pravda, že až donedávna nebyly prakticky žádné druhotně neuložené fosílie z mladšího období známy – podle fosilního záznamu tedy dinosauři skutečně vyhynuli již v době před nebo přímo na rozhraní druhohor a kenozoika, tzv. "novověku Země".

Jak již bylo řečeno, fosilní záznam je v podstatě nekompromisní – nenajdeme-li jedinou nezpochybnitelnou (nejlépe artikulovanou) kostru dinosaura ve vrstvách mladších než oněch 65 milionů let, musíme nutně předpokládat, že v tomto období již tito tvorové nežili. Ve skutečnosti to však může být i naopak. V tomto případě se musí "obhajovat" zastánci tvrzení, že dinosauři do třetihor nepřežili. Nikdy však svoji verzi nemohou plně doložit – taková možnost se totiž nabízí pouze jejich oponentům. Stačí jediný průkazný objev kvalitních fosílií paleocénního dinosaura a s dosud uznávanou teorií je konec. Absence of evidence isn't evidence of absence ("nepřítomnost důkazů není důkazem nepřítomnosti"), říká se v anglicky mluvících zemích. Je tedy možné, že alespoň někteří dinosauři přece jenom kritickou hranici K-T přežili? Najdou zastánci tohoto tvrzení v budoucnu nějaké důkazy? Jak si nyní ukážeme, takové důkazy už se dokonce možná našly.

Více zde: http://dinosaurus.bloguje.cz/784379-tretihorni-neptaci-dinosauri.php