Na světě zřejmě neexistuje pravěký tvor populárnější, než je obří tyrannosauridní teropod Tyrannosaurus rex ze západu svrchnokřídové Severní Ameriky. Svědčí o tom nejen sortiment kteréhokoliv většího hračkářství a obecný zájem dětí, nýbrž také nejčastější obsazování tohoto populárního druhu do trikových filmů a aktuálně také kupříkladu naše touha narazit v Montaně právě na pozůstatky "krále dinosaurů". "T. rex" je zkrátka pojem, který již daleko přesáhl hranice paleontologie a stal se jednou z trvalých ikon populární kultury 20. století.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/800977-uvod-k-tyrannosauroidum.php

Je nepochybné, že naše nejvýznamnější setkání v Montaně proběhlo v kempu u Fort Pecku, když jsme měli možnost promluvit si s legendárním (ABBGDB – Another Big-Bearded Guy Digging in the Badlands) Jackem Hornerem. V Montaně jsme však měli možnost seznámit se také s jinou celebritou, která oproti Jackovi pozbývala některé kvality, jako třeba schopnost aktivní a artikulované řeči nebo obecně žití v recentním ekosystému. Přesto jde o setkání, které je vpravdě nezapomenutelné. Tou celebritou, jak už asi správně tušíte, je největší dnes známá lebka druhu Tyrannosaurus rex na světě.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/800773-mor-008-cisar-mezi-krali-dinosauru.php

Obecně vzato se považuji za člověka, který svoje zájmy bere poměrně vážně a trpí čímsi, co bych označil za "profesionální čest". Pod tímto pojmem si představuji mimo jiné také snahu seznámit se i s těmi nejméně zajímavými či vzdálenými aspekty těchto zájmových oblastí. A tak když jsem zjistil, že jen asi 30 kilometrů od místa mého pracovně-rekreačního pobytu v Orlických horách se na polské straně hranic nachází další Dinopark (v Polsku už jich musí být tak tucet), neváhal jsem a stavil se u benzínové čerpací stanice. Když byla nádrž mé stařičké Felicie plná, stačilo už jen vzít přítelkyni, foťák a vyrazit (pravda, v trochu zjednodušeném podání reality).

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/800436-dinopark-karlow.php

Vážení a milí čtenáří dinosauřího blogu, jsem tu s další retrospektivní reportáží z Montany. Tentokrát jde o ryze speciální příležitost – týká se totiž našeho pobytu v kempu u Fort Pecku s datem 3. července. Tehdy jsem měl možnost osobně poznat a pohovořit si s jedním z nejpopulárnějších paleontologů současnosti, kurátorem paleontologického oddělení Museum of the Rockies a odborným poradcem při natáčení všech Jurských parků – Johnem R. (Jackem) Hornerem (*15. 6. 1946). Právě na osobě Hornera založil Michael Crichton svoji představu románového Alana Granta v Jurském parku.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/799786-setkani-s-paleontologickou-celebritou.php

"Hello, guys!" slyším v letištní hale, krátce po příletu do Billings. Cesta do počtem obyvatel největšího města v Montaně byla vyčerpávající a tak nejdřív o žádnou konverzaci příliš nestojíme. Korpulentní paní v růžovém kompletu je ale neodbytná. Pomalu se k nám šine a zadýchaným hlasem pokračuje (pouze anglicky, dovolím si již přeložit): "Slyšela jsem vaši řeč. Nejste náhodou z Čech?" Všichni přisvědčujeme a paní spokojeně pokyvuje hlavou. Její rodiče prý byli také z Čech, vlastně Československa, jak jinak. Její snacha je navíc národností Slovenka. Jak je ten svět malý, pomyslíme si. Uletěli jsme dobrých 10 000 kilometrů a první osoba, na kterou v Montaně narazíme, je v podstatě krajanka. Není čas se dlouho vybavovat, paní nám tedy popřeje "happy digging" a už míříme i s těžkou bagáží k východu z letiště. Vyzvednout nás přijel Ital Alessandro, opálený statný mladík s kovbojským kloboukem a nezměrnou dávkou optimismu. Venku už čeká přistavený masivní truck "Super Duty", ve kterém se budeme vozit na lokality ještě mnohokrát. Těšké batohy a tažky hážeme na rozměrnou zadní korbu. Na té už se muselo vozit hodně zkamenělin v sádrových obalech, napadá mě. Na boku u předních dveří se skví kulaté logo Museum of the Rockies s lebkou tyrannosaura uprostřed. Ano, jsme tu správně. V zemi T. rexe, Coca-coly a někdy také splněného životního snu. My však toužíme jen po tom prvním, jen proto jsme tady. Je právě 28. 6. kolem 23 hodiny večer a naše cesta po stopách posledních neptačích dinosaurů právě začíná...

Více na http://dinosaurus.bloguje.cz/799380-prvni-den-v-montane-a-jedno-slavne-vyroci.php 

V minulém příspěvku jsem sliboval, že ten další bude pojednávat primárně o zážitcích v Montaně. Dovolím si však ještě jeden vmezeřený příspěvek, věnovaný jinému, velmi zajímavému tématu – norujícím dinosaurům. Jeden z nových objevů, který byl publikován právě v době mého pobytu v USA totiž přinesl další potvrzení toho, co víme již od roku 2007 – a sice skutečnosti, že přinejmenším někteří drobní ornitopodi zahrnovali do svých ekologických adaptací také hrabání podzemních doupat, ve kterých nejspíše přečkávali ztížené životní podmínky ve svém přirozeném prostředí. Tento fakt může mít pochopitelně veliký dopad na naše nazírání na tuto extrémně úspěšnou skupinu pravěkých obratlovců.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/799230-tak-prece-norovali.php

Je až s podivem, kolik nových studií a informací obecně bylo zveřejněno za dobu mého pobytu v Montaně (tj. 28. 6. až 15. 7.). Za tyto necelé tři týdny bylo popsáno pět nových rodů neptačích dinosaurů, byly objeveny další důkazy o norování dinosaurů v Austrálii a také vyšly na světlo další zajímavé údaje o Dakotě – skvěle zachované mumii hadrosaura, objevené v roce 1999 v Severní Dakotě (veřejně byl objev oznámen až v prosinci roku 2007). Protože jsem si právě v Montaně opatřil knihu Grave Secrets of Dinosaurs od vedoucího výzkumu, britského paleontologa P. L. Manninga, byl jsem novou studií zaujat o to více. A moje očekávání opět nebylo zklamáno. Nejde totiž o nic menšího, než jak se dostat dinosaurovi "pod kůži".

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/798903-jak-se-dostat-dinosaurum-pod-kuzi.php

Jak jsem již několikrát avizoval, právě včerejšího 15. července dosedlo modrobílé letadlo společnosti KLM se čtyřmi členy týmu paleontologických nadšenců na ruzyňskou ranvej. Symbolicky tak zakončilo osmnáctidenní akci, jejímž cílem bylo podílet se jako dobrovolníci na vykopávkách v souvrství Hell Creek v severoamerické Montaně. Vzhledem k naprosto unikátnímu způsobu zachování zde objevovaných fosílií, jejich množství a také významu jde o skutečnou výsadu se na takovém výzkumu podílet. Když jsme se tedy letos v březnu dozvěděli, že jsme byli ze strany Museum of the Rockies (instituce, organizujímí paleontologické výzkumy v souvrství Hell Creek a Two Medicine) vybráni jako dobrovolníci na letošní letní terénní výzkum, byli jsme tím nadšeni. A samotný pobyt na americké půdě naše očekávání přinejmenším nezklamal, pokud ho dokonce nepřekonal...

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/798663-navrat-z-pravekeho-raje.php