Snad nejslavnější a nejnákladnější výpravu za dinosaury v celých dějinách paleontologie představovaly slavné expedice AMNH do nitra pouště Gobi v letech 1922 až 1930. Americký paleontolog Roy Chapman Andrews (1884-1960) vedl odvážnou výpravu techniků a paleontologů s karavanou automobilů a velbloudů, křižujících Gobi i s nákladem zásob a pohonných hmot. Právě při těchto pionýrských expedicích do Mongolska byly objeveny fosílie do té doby zcela neznámých dinosaurů. Asi nejslavnějšími "úlovky" se kromě drobných křídových savců stali protoceratopsové (s hnízdy a vejci), velociraptoři a oviraptoři (rovněž s hnízdy a vejci). málokdy se však zmiňuje troodontid Saurornithoides mongoliensis, popsaný Henrym F. Osbornem (1857-1935) v roce 1924. Letos od jeho popisu uběhlo přesně tři čtvrtě století.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/824075-saurornithoides.php

Allosaurus je jedním z nejznámějších velkých teropodů, a po tyrannosaurovi nejspíš vůbec nejpopulárnější druhohorní megapredátor. Byl dominantním dravcem ve svrchnojurských ekosystémech Severní Ameriky a Evropy (možná však i Afriky) v době před 155-145 miliony let. "Jiný ještěr" jak zní v překladu rodové jméno dinosaura, byl popsán americkým paleontologem Othnielem C. Marshem v roce 1877. V povědomí vědecké i obecné veřejnosti tak vešel téměř o tři desetiletí dříve, než "T. rex" a na dlouho se stal jakýmsi archetypem děsivého teropodního dinosaura. Dosahoval průměrné délky asi 8,5 metru, nejdelší dnes známý jedinec pak 9,7 metru. Některé velké kosterní fragmenty však napovídají délce v rozmezí 12-13 metrů, což je již ve velikostní kategorii tyrannosaura. Hmotnost dospělého allosaura se pohybovala kolem 2,5 tuny.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/823669-vytribeny-jidelnicek-allosaura.php

Sarcosuchus imperator, v populární kultuře přezdívaný SuperCroc ("Superkrokouš") je dávno vyhynulým krokodyliformem (příbuzným dnešních krokodýlů), žijícím v období spodní křídy. Asi před 115 až 110 miliony let obýval tento obří zástupce čeledi Pholidosauridae území dnešní severní Afriky a možná i Jižní Ameriky, je tedy současníkem severoafrické dinosauří megafauny z této doby. Byl dokonce často uváděn jako "zabiják dinosaurů", což je sice pravděpodobné (mohl číhat pod hladinou u vodních napajedel), ale zatím nikoliv prokázané. Pravdou je, že velikostní i silový potenciál by na to nepochybně měl. Sarkosuchus (v překladu "masitý krokodýl") byl totiž jedním z největších krokodylomorfů v dějinách planety.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/823062-jeho-velicenstvo-sarcosuchus.php

Tematika vysoce inteligentních, kulturně vyspělých neptačích dinosaurů (neboli dinosauroidů) je stará již mnoho desetiletí. Je logické, že hypotetický koncept rozvinuté dinosauří civilizace, vzkvétající ještě před jejich vyhynutím na konci křídy nebo i po něm, byl poprvé rozpracován autory fantastické literatury již v první polovině minulého století. Vědci se této vysmívané a znevažované myšlence dlouhodobě vyhýbali a první krok udělal až počátkem 80. let kanadský paleontolog Dale Russell (* 1937), tehdy kurátor paleontologických sbírek obratlovců v National Canadian Museum v Ottawě.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/822580-druhy-pohreb-vyspeleho-dinosauroida.php

Zhruba před týdnem byl v médiích oznámen objev dalšího nového rodu a druhu dinosaura (v tomto roce již 35. v pořadí, což je zřejmě absolutní rekord). Popisná studie se objevila v aktuálním čísle vědeckého periodika Proceedings of the Royal Society B a nový přírůstek do dinosauří rodiny je zde označován za zajímavý "přechodný článek" ve vývoji mezi nejprimitivnějšími sauropodomorfními dinosaury a pozdějšími giganty ze skupiny Sauropoda.

Více viz http://dinosaurus.bloguje.cz/822026-objeven-chybejici-clanek-mezi-dinosaury.php

O dinosauří teplokrevnosti jsem na blogu psal již letos v březnu, viz článek http://dinosaurus.bloguje.cz/775683-byli-dinosauri-teplokrevni.php . Jak již bylo zmíněno, "teplokrevnost" je alespoň u některých skupin dinosaurů velmi pravděpodobná a obecně předpokládaná. Nová studie H. Pontzera a kolegů v odborném žurnálu PLoS ONE pak tuto pravděpodobnost ještě výrazně zvyšuje.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/821619-dalsi-podpora-dinosauri-teplokrevnosti.php

Dalším dinosaurem, jehož fosílie jsou zřídka nacházeny v souvrství Hell Creek (na území Montany, Jižní Dakoty a Wyomingu), byl mohutný pachycefalosaurid druhu Pachycephalosaurus wyomingensis. Ptakopánvý dinosaurus, jehož jméno lze přeložit jako "tlustolebý ještěr", žil na území dnešního severoamerického západu v období nejsvrchnější křídy, tedy asi před 70-65,5 miliony let. Po dvou se pohybující pachycefalosaurus byl zřejmě býložravý nebo snad všežravý tvor, který je dnes známý jen z objevu jedné kompletní lebky a několika velmi silných fragmentů svrchní části lebky. Jak se však v současné době ukazuje, fosílií juvenilních stádií pachycefalosaura známe možná více. P. wyomingensis je dnes jediným známým druhem tohoto rodu.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/821088-pachycefalosaurovo-neklidne-dospivani.php

Poslední, tedy geologicky nejmladší neptačí dinosauři žili v období svrchního maastrichtu na úplném konci křídové periody (asi před 68-65,5 miliony let). Nejkomplexnější fosilní záznam dinosauřích ekosystémů z tohoto období je znám nejspíš z amerického Středozápadu, konkrétně jde o usazeniny proslulého souvrství Hell Creek. Severoameričtí triceratopsové, tyrannosauři a další z posledních prominentů dinosauří dynastie jsou obecně dobře známí; málo je však dosud známo o posledních dinosauřích populacích ostatních kontinentů, a to včetně Evropy. Trochu světla však do této problematiky vnáší nový výzkum ze Španělska.

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/820418-objeveni-posledni-evropsti-dinosauri.php

V minulém příspěvku jsem se zaměřil na základní informace o jediném českém neptačím dinosaurovi, známém podle fosilních kosterních pozůstatků. Zmínil jsem však také nález, který má prioritu jakožto vůbec první nepochybný pozůstatek dinosaura u nás (fosílie "procerosaura" a "albisaura", označené na přelomu 19. a 20. století profesorem Antonínem Fričem za pozůstatky dinosaurů, nejsou průkazné). Takovým dokladem přítomnosti příslušníků skupiny Dinosauria u nás je stopa teropoda od Červeného Kostelce. O jejím původci bohužel stále mnoho nevíme. Co o něm tedy můžeme ve stručnosti říci?

Více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/819828-informacni-karta-jedineho-ceskeho-teropoda.php